ZE ŽIVOTA :: ROD ČACKÝCH A NEBESKÝCH

ÚVOD > ZE ŽIVOTA

ZE ŽIVOTA NAŠICH PŘEDKŮ

1. SVĚTOVÁ VÁLKA

Před rokem 1939 byla známá jako Velká válka nebo světová válka, byl to globální válečný konflikt probíhající od 28. července 1914 do 11. listopadu 1918. První světová válka zasáhla Evropu, Afriku a Asii a probíhala i ve světových oceánech. Bezprostřední záminkou k válce se stal úspěšný...

2. SVĚTOVÁ VÁLKA

Druhá světová válka je dosud největším a nejvíc zničujícím válečným střetnutím v dějinách lidstva. Příčiny války bývají hledány v důsledcích Versailleské smlouvy, která podle některých historiků prohloubila pocit ponížení v poražených státech, zvláště v Německu, a velké hospodářské krize na přelomu...

3 - PROTEKTORÁT ČECHY A MORAVA

Protektorát Čechy a Morava (Protektorat Böhmen und Mähren) byla část československého území, od 15., respektive 16. března 1939 do 8. - 9. května 1945 okupovaná nacistickým Německem. Okupované území Německo anektovalo (anexe = trvalé připojení cizího státního celku k jinému státnímu celku) a...

4 - ČESKOSLOVENSKÉ LEGIE

Československé legie je označení používané pro jednotky zahraničního vojenského odboje za první světové války. Tento název vznikl až po válce, za války se používalo souhrnné označení revoluční dobrovolná vojska (později zahraniční čs. vojska). Základ těchto vojsk začal vznikat již v roce 1914 z...

5 - FELDPOST - POLNÍ POŠTA

Polní pošta v době válečných konfliktů zajišťovala bezplatné poštovní spojení vojáků z fronty se zázemím a naopak. Válka však přinášela i jiné poštovní problémy. Jedním z nich bylo i poštovní spojení vojáků, kteří upadli do zajetí nepřátelské strany a kteří také pochopitelně toužili po spojení se...

6 - MĚNA a MĚNOVÉ REFORMY

Vývoj peněžní měny v českých zemích můžeme rozdělit do několika období. DENÁROVÉ OBDOBÍ Jedná se o dobu od poloviny 10. stol. do 13. stol. O upevnění denárové měny ve světě se nejvíce zasloužil Karel Veliký. Ten zavedl jednotný mincovní systém, kdy základní váhovou jednotkou byla původně...

7 - ZNÁRODNĚNÍ a ÚNOR 1948

ZNÁRODNĚNÍ A STÁTNÍ ZÁSAHY DO EKONOMIKY V LETECH 1945 - 1948 Jednou ze skupin prezidentských dekretů po 2. světové válce jsou znárodňovací dekrety. Požadavek znárodnění klíčových odvětví těžkého průmyslu, bankovnictví a pojišťovnictví se objevuje jak v londýnském exilu, tak v domácím odboji....

ČEŠTINA ZA MŘÍŽEMI A DRÁTY

Jazykové zvláštnosti se vytvářely hlavně v koncentračních táborech, poněvadž ve věznicích a káznicích byl osobní styk mezi vězni vcelku omezen na minimum. A přece i tam, a hlavně na společných pracovištích, někdy i na denních procházkách (na tzv. frajštundě) se rodila nová mluva. Nováčkové v novém...

DANĚ, DÁVKY A DESÁTEK

Zemské výdaje byly v minulosti uhrazovány z výnosů knížecích a královských statků. Nejstarší známá berně se uvádí roku 1327, kdy bylo sněmem povoleno, aby sedláci a dědinníci platili z lánu 16 českých grošů, mlynáři na řekách také 16 grošů, mlynáři na potoce groše 4 a krčmáři a řemeslníci 1 lot...

JAK SE VDÁVALY NAŠE PRAPRABABIČKY

Právním podkladem pro moderní civilní manželství, jaké známe dnes, byl rakouský říšský zákon, který vstoupil v platnost až 9. dubna 1870. Od této doby byl možný i rozvod. Individuální a monogamní manželství se v Evropě prosadilo v období raného středověku. V Čechách se o jeho uplatnění zasloužil...

JÍDLO NAŠICH PŘEDKŮ

Jídelníček našich předků byl ovlivněn podnebím, typem hospodaření a ročním obdobím. Živili se tím, co poskytovala příroda. Lovili tak zvěř, sbírali různé rostliny, plody, semena, houby či kořínky. Mezi nejvýživnější plody patřily oříšky. Po době ledové u nás líska tvořila souvislé porosty až...

KONCENTRAČNÍ TÁBOR SACHSENHAUSEN

Sachsenhausen byl nacistický koncentrační tábor, který se nacházel v severním Německu přibližně 25 km od centra Berlína. Tábor se nacházel na území obce Sachsenhausen, poblíž města Oranienburg (dnes je součástí). S výstavbou započali vězni během léta 1936. Dle slov velitele SS Heinricha...

OBLEČENÍ, OBUV NAŠICH PŘEDKŮ

V 9. stol. byly typickým oblečením našich předků tuniky. Ženy je měly dlouhé až na zem s kratším či delším rukávem. Muži nosili kalhoty a košile do půli stehen. V létě se nosily věci lněné, v zimě na ně ještě vlněné. Oblečení bylo volné, pohodlné. Barvy byly velmi drahé, proto chudí lidé chodili...

PODDANSTVÍ A VLASTNICKÉ POMĚRY

Od nařízení Vladislava II. neměl poddaný člověk volnost ani osobní ani majetkovou. Pokud se chtěl usadit na gruntě jiného pána, a to buď koupí, výměnou nebo přiženěním, musel se prokázat tzv. "výhostným a zachovacím listem" od dřívějšího pána. Novému pánu musel znovu slíbit poddanství. Odešel-li...

PORODNICTVÍ

"... žena gramotná, duchaplná, obdařená dobrou pamětí, pracovitá, počestná a bez smyslových vad. Má mít zdravé končetiny, silné tělo a dlouhé štíhlé prsty s krátkými nehty. Má být klidné povahy, střízlivá, bez předsudků a nemá být chtivá peněz, aby neposkytovala látky vyvolávající potrat za...

PRUSKO-RAKOUSKÁ VÁLKA ROKU 1866

POČÁTEK PRUSKO-RAKOUSKÉHO ANTAGONISMU Prusko-rakouský antagonismus (soupeření dvou neslučitelných subjektů) naplno propukl poté, co na pruský trůn usedl král Friedrich II. a habsburské země zdědila Marie Terezie. Války o rakouské dědictví, do nichž se řadí i 1. a 2. slezská válka (1740 - 1742, 1744...

RAKOUSKO-UHERSKÁ ARMÁDA

Rakousko-uherská armáda (Österreichisch-Ungarische Landstreitkräfte) bylo pozemní označení vojsk Rakouska-Uherska, součásti ozbrojených sil Rakouska-Uherska. Skládala se ze Společné armády, Císařsko-královské zeměbrany a Královské uherské zeměbrany. Vznikla v roce 1867 spolu se vznikem...

ŠKOLSTVÍ

V minulých dobách byly jedním zdrojem vzdělanosti školy klášterní ve městech a farní na vsích. Vyučovalo se třem předmětům - čtení, psaní a počty (vedle náboženství). Byly to tzv. "triviální" školy (latinsky trivium = tři předměty). Po husitských válkách se o vzdělání svých dětí starali...

STAVBY A OBYDLÍ

Z historického hlediska může stavby rozdělit na nejstarší stavby, středověké domy a novověké domy. Nejstarší stabou byla zemnice, polozemnice (kůlové jamky). Středověký dům měl trojdílný půdorys - byla zde jizba nebo polodymná jizba se zavěšeným dymníkem přímo v jizbě, vstupní síň, spížní,...

TRESTNÍ PRÁVO

O všech trestních případech rozhodovala v 11. stol. církev. Byla to nejvyšší instance a její názor na trestnost činu byl tak konečný. V této době se církev domáhala toho, aby všechny přestupky křesťanských mravních zásad byly trestány státem. Z této její snahy vznikla v roce 1039 "dekreta...

TŘICETILETÁ VÁLKA

Třicetiletá válka (1618 - 1648) byl evropský ozbrojený konflikt, známý především jako vyvrcholení sporů mezi římskokatolickou církví a zastánci vyznání, která vznikla po reformaci v 16.století, tedy kalvinismem luteránstvím. Neméně důležitou přičinou války byl také boj evropských zemí o...

VOJENSKÁ SLUŽBA

V nejstarších dobách nebyla vojenská služba povinná. V době válečné, byla-li vlast napadena nepřítelem, svolával král do pole všechny pány. Ti pak podle svých prostředků vypravili bojovníky, kteří se scházeli v táborech u krajských hradů a potom pod vedením krajského pána vypravili se dále,...

ZDRAVÍ A NEMOCE

Na zdraví lidu působil klidný venkovský život, čistý vzduch i ustavičná práce ve volné přírodě. Nemocí, mimo epidemických, mnoho nebývalo, k těm lehčím se ani lékař nevolal. Léčila se hlavně návní kost, stříle (revma), růže a nátka, bradavice, škrkavky, dále živý vlas nebo ječné zrno v oku,...

Záznamy: 1 - 23 ze 23

ZVYKY, OBYČEJE A PRANOSTIKY

01 - ZVYKY, NÁZORY A OBYČEJE

Poměr našeho lidu k přírodě se odráží v bájích, písních, pohádkách, pořekadlech i názorech. Dávné báje, které mají původ v mlhavém dávnověku, se dochovaly lidovým podáním až po naše dny. Lid viděl cosi tajemného v přírodních úkazech, které si často nedokázal vysvětlit. V domácnosti se vědělo o...

02 - JARO

MASOPUST Třídenní svátek, který předcházel popeleční středě, jíž začínal čtyřicetidenní půst končící o velikonocích. Tento svátek byl stejně pohyblivý jako velikonoce (může být 1. února až 7. března). Přípravě na masopust tzv. "tučný čtvrtek", mnohdy předcházela zabijačka. Tradičním jídlem byla...

03 - LÉTO

LETNICE Letnice, seslání Ducha svatého, Boží hod svatodušní či svatodušní svátky označuje křesťanský svátek slavený 50 dní po Velikonocích a 10 dní po Nanebevstoupení Páně. Ve starověku slavila tento svátek církev již poměrně brzy, první zmínky se objevují však až ve 3. stol. V českých zemích se...

04 - PODZIM

DUŠIČKY Od rok 998 se konají svátky zesnulých 1. a 2. listopadu. Venkovské, ale i městské hřbitovy, byly v minulosti v katolických oblastech doslova naplněny kovanými železnými kříži se středověkou schránkou i bez ní. Tyto kříže představují jeden z nejvýznamnějších projevů lidového řemeslného...

05 - ZIMA

ADVENT Advent (z lat. adventus = příchod) je začátek liturgického roku, období 4 neděl před vánočními svátky. Je to doba radostného očekávání příchodu Spasitele, duchovní přípravy na Vánoce, doba rozjímání a dobročinnosti. Dříve to byla doba postní, kdy byly zakázány veškeré zábavy, tanec,...

06 - DĚTSKÉ HRY

ČAMRDY Děti si shromažďují pěkné knoflíky (čamrdy) a nosí je navlečené na šňůrce. Čím je knoflík větší, nebo hezčí, tím víc platí. Často se stávalo, že prohrávající hráč si v zoufalství uřezal knoflíky od oblečení a moc tak po návratu domů maminku nepotěšil. S čamrdami se hrají hry shodným...

UMRLČÍ PRKNA

Ojedinělý zvyk, který nebyl jinde v českých zemích užívaný, bylo stavění umrlčích prken. Naopak velmi rozšířený je tento obyčej ve většině německých a některých českých horských vsích, hlavně na Šumavě. Těžký život zapříčiňoval, že lidé umírali poměrně záhy. Mnoho rodin postihlo neštěstí v podobě...