KRÁL ORCHIDEJÍ - BENEDIKT ROEZL

Narodil se 13. srpna 1824 v Horoměřicích v č.p. 27 (dnes ulice K Rybníku) v rodině zahradníka Vincence Roezla a zemřel 14. října 1885 v Praze 5 na Smíchově č.p. 516 (nyní Stroupežnického 516/7, Praha 5 - Smíchov) na rakovinu střev. Byl to český cestovatel, zahradník a sběratel rostlin. Je snad nejznámějším sběratelem exotických rostlin, především orchidejí, své doby. Řada z nich byla pojmenována jím samým a nebo jeho jménem.

Mapa a rodný dům Benedikta Roezla

Když bylo malému Benediktovi 5 let, přestěhovala se celá rodina do Pátku nad Ohří. I zde, stejně jako v Horoměřicích, byl statek patřící klášteru premonstrátů v Praze na Strahově a Roezlův otec zde byl zahradníkem. Pátecké zahradnictví se tak stalo prvním místem, kde se mladý Benedikt seznamoval pod vedením svého otce se světem rostlin a taji zahradnického řemesla.

V roce 1836, kdy mu bylo 12 let, odešel do Děčína, aby se zde v zámeckých zahradách F. A. Thuna vyučil zahradníkem. Učitelem se mu zde stal tehdy nejvýznamnější pěstitel exotických rostlin u nás - Franz Josst. Po tři roky se pod jeho vedením Benedikt Roezl učil pěstovat a starat se o mnoho druhů exotických rostlin. Nejvíce mu však učarovaly orchideje, jimž zůstal po celý svůj život věrný. Po vyučení trvajícím tři roky z děčínských zahrad odešel, aby následně pracoval v několika významných evropských zahradách. V roce 1846 byl přijat v obchodním zahradnictví Louise van Houtte v belgickém Gentu.

PRVNÍ POBYT V AMERICE (1854 - 1872)

V březnu roku 1854 odplul z holandského přístavu Vlissingen do New Orleansu. Z Evropy si sebou do Ameriky odvezl tržní rostliny: rododendrony, pelargónie, fuchsie a kamélie, ty mu měly pomoci založit zahradnictví, z jehož výdělku zamýšlel hradit své botanické sběry. V New Orleansu část z dovezených rostlin prodal a odhodlal se k cestě do Mexika. V květnu roku 1855 ve Veracruzu poprvé vstoupil na mexickou půdu. Vzápětí se vydal do hlavního města Mexica. Cestou se zastavil ve městě Cordoba. V jeho okolí, na úpatí sopky Pico de Orizaba, uskutečnil své první sběry rostlin, které zaslal zahradnictví Louise van Houtteho v Gentu. Zásilka obsahovala téměř tisíc semen dřevin, rostliny vřesovité a orchideje.

Do hlavního města Mexika, Ciudad de México, dorazil 16. června 1855 okraden, ale nezraněn. Na okraji města si společně s přítelem L. Chabém koupil hostinec se zahradou. Pravidelně podnikal výpravy za sběrem rostlin do blízkého okolí. Koncem roku 1858 opustil společnsě s L.Chabém Ciudad de México a odešli do nově vzniklé malé vesnice Santa Borgia. Opět si zde zřídili hostinec a zahradnictví. Roezl si z Evropy nechal zaslat evropské odrůdy jabloní a hrušní a zabýval se zde jejich pěstěním. V období sucha podnikl výpravy na hory Popocatépetl, Iztaccíhuatl a Nevado de Toluca. Zde ve výškách okolo 4 000 metrů nad mořem a teplotě šest stupňů pod nulou sbíral rostliny.

V roce 1859 podnikl cestu za sběrem rostlin trvající pět měsíců. Postupně navštívil pět mexických států. Na cestě byl několikrát zajat povstalci a okraden. Po skončení expedice odeslal z Mexika, mimo jiné, 30 000 exemplářů orchideje Odontoglossum rossii Lindl. Poté, co v roce 1860 opustil vesnici Santa Borgia, zakoupil pozemek u vesnice Santecomapan. I zde pěstoval evropské odrůdy jabloní a hrušní, v okolí sbíral rostliny. Podnikal zde však také pokusy s pěstováním přadné rostliny - ramie. Po jejím zdárném vypěstování a zpracování odplul do New Orleansu, aby zde své výsledky vystavil.

V lednu 1868 odcestoval do kubánské Havany, aby i zde předvedl zpracování ramie na stroji vlastní konstrukce. Došlo však k neštěstí, když stroj rozdrtil jeho levou ruku. Zůstal poté na Kubě další čtyři týdny na zotavenou, načež se vrátil do Santecomapanu, zde předal hospodářství a zahradnictví svým příbuzným, kteří přijeli na jeho pozvání z Čech. Vrátil se na Kubu a zde začal se sběrem rostlin, což se od té doby stalo jedinou činností jež se zabýval.

Nejprve sbíral v okolí kolumbijské řeky Magdaleny a akždý měsíc posílal své sběry do Evropy. Celkem za čtyři měsíce nasbíral 10 000 orchidejí (z toho 3 000 kusů Odontoglossum) a 500 různých druhů rostlin. V době dešťů Kolumbii opustil a odjel sbírat semena jehličnatých stromů do Kalifornie. Poté navštívil Vancouverský ostrov a Britskou Kolumbii a opět se vrátil do San Francisca. Prošel jižní Kalifornii až po hranice s Mexikem. Na zpáteční cestě loď, na níž se plavil, ztroskotala. Benedikt Roezl se však zachránil a opět dorazil do San Francisca.

Po zotavení ze ztroskotání se vrátil do Kolumbie, do města Buenaventura. Poprvé a naposledy tehdy podepsal smlouvu zavazující jej sbírat rostliny na určeném místě a pro konkrétní firmu - Lindenovo zahradnictví v Bruselu a Gentu. Půl roku nato odvezl své sběry na 80 mezcích z hor k řece Magdaleně, odtud dále lodí do města Barranquilla a odtud je odeslal do Evropy.

Začátek roku 1872 jej zastihl v Peru. Nejprve sbíral rostliny na západním pobřeží, odkud se vypravil do Kordiller. Čtyři týdny pobýval na východní straně And a v pohoří Maraeon. Po skončení cest po Peru se Roezl odebral do Kolumbie a odtud přes Panamu do Evropy. Na evropskou pevnin vstoupil 1. května 1872 a sebou přivezl své největší úlovky z cest - orchideje Cypripedium palmifolium Lindl., Cypripedium roezlii Regel, Masdevallia roezlii Rchb. f. a Odontoglossum roezlii Rchb. f. Poslední tři z nich byly pro tehdejší botaniky neznámými rostlinami a pojmenovány na počest Benedikta Roezla byly v následujících letech.

DRUHÝ POBYT V AMERICE (1872 - 1874)

Do Ameriky, do New Yorku, přicestoval Benedikt Roezl společně se svým šestnáctiletým synovcem Františkem Klabochem 3. srpna 1872. Odtud po měsíci odcestovali do Denveru. Několikadenní sběry v okolí města přinesly šest beden juky Yucca angustifolia Pursh a tisíc cibulí pěknosemenců Calochortus, ale také okradení o celou hotovost v místním hostinci. Po krádeži odjeli Benedikt Roezl a František Klaboch za sběrem do Nového Mexika, aby se po čtrnácti dnech do Denveru vrátili a vyslechli si negativní výsledek vyšetřování krádeže. Roezl byl proto nucen vypůjčit si peníze na cestu Pacifickou dráhou do Kalifornie. Na jednotlivých zastávkách pak podnikal s Františkem Klabochem výlety do okolí.

V říjnu roku 1872 se vydaly z mexického města Acapulco do pohoří Sierra Madre. Ve výšce okolo 2 400 metrů nad mořem nasbírali 2 000 kusů orchideje Odontoglossum citrosmum var. rosellum Lem. Dále pak orchideje Odontoglossum nebulosum Lindl. a Odontoglossum pulchellum Bateman ex Lindl. Za další orchidejí, Oncidium tigrinum Lindl., šplhali až do výše okolo 3 000 metrů nad mořem. Hledání orchideje Cattleya mossiae Hook. je zavedlo v únoru roku 1873 do kolí venezuelského města Caracas. Jejich hledání orchideje, domorodci nazývané Flor de mayo, bylo úspěšné, podařilo se jim naplnit osm beden.

Z Venezuely se ještě v únoru 1873 přesunuli do Mexika. Z tamních sběrů stojí za zmínku čtyři velké exempláře kaktusu Echinocactus visnaga Hook. odeslané do Londýna. Největší z nich byl vysoký jeden metr a vážil 5 q.

V březnu 1873 se pak Roezl zastavil u svých nejbližších příbuzných v Santecomapanu, aby zde zanechal synovce Františka. Na další cestě jej doprovázel další z jeho synovců, Františkův bratr Eduard Klaboch, který do Santecomapanu přicestoval z Vídně již v roce 1871. Spolu se vydali do Peru. V srpnu 1873 vystoupali železnicí z Limy až do výše 5 000 metrů nad mořem a zpět do Limy přivezli 10 000 hlíz orchidejí.

Další jejich cesta vedla k jezeru Titicaca, do Bolívie, k městu La Paz a odtud přes horu Illimani do andského předhůří Yungas. I z této cesty přivezli mnoho rostlin, zvláště orchidejí. Povzbuzení předešlými sběry ještě jedno vstoupili do hor. V srpnu 1873, v Ekvádoru, při výstupu na horu Chimborazo, ve výšce 6 000 metrů nad mořem, objevili novou orchidej Pescatoria roezlii Rchb. f.

To se však již blížil konec druhého Roezlova pobytu v Americe. Synovce Eduarda a Františka zanechal v Americe a v dubnu roku 1874 odplul do Londýna. Sebou vezl, mimo jiných, orchideje Pescatoria dayana Rchb. f., Masdevallia chimaera Rchb. f. a Odontoglossum roezlii Rchb. f.

TŘETÍ POBYT V AMERICE (1874 - 1875)

Na cestě do New Yorku, kam dopluli 15. července roku 1874, a dále po cestách Amerikou doprovázel Benedikta Roezla další z jeho synovců, Bohumil Houda. Aby obešel zákony, zapsal Benedikt Roezl tehdy šestnáctiletého Bohumila jako svého syna s věkem dvacet čtyři let.

Z New Yorku vedla jejich cesta k Niagarským vodopádům, kde se zastavili krátce na dva dny a pak pokračovali železnicí do Denveru, kam dorazili 2. srpna 1874. V okolí města sbírali semena a po několika dnech jejich sběry čítaly 125 kg semen konifer, 25 kg semen juky Yucca angustifolia Pursh a 10 kg semen povijnice Ipomoea leptophylla Torr.

Z Denveru odjeli železnicí směrem do San Francisca. Cestou zastavovali na některých stanicích, aby v jejich okolí podnikali sběry. Celkem nasbírali 2 000 cibulí Lilium Washingtonianum Kellogg, 150 kg semen Pinus lambertiana Douglas a několik beden Lilium puberulum Torr. ex Duch.

Dalším záměřem Benedikta Roezla bylo, po přesunutí do Mexika v prosinci roku 1874, podniknout sběry rostlin v bezprostředním okolí sopky Colimy. Neschůdnost terénu a záchvat zimnice byl důvodem, proč se o výstup na sopku pokoušeli opakovaně, vždy však bezvýsledně. Přesto jejich sběry čítali 1 000 000 orchidejí, z toho jen 22 000 Odontoglossum cervantesii La Llave & Lex.

Znovu se o výstpu na sopku Colimu, tentokrát z jiného směru, pokusili v dubnu roku 1875. Poprvé se jim výstup nezdařil. Roezl se nevzdal a po několika dnech se o výstup na sopku pokusil znovu, tentokrát úspěšně. Přestože sopka obnovila svou vulkanickou činnost, vystoupali do nadmořské výšky 4 000 metrů. Sběry rostlin však neodpovídaly Roezlově představě. Odměnou za námahu jim bylo jen nalezení Dahlia imperiali Roezl ex Ortgies.

V dubnu roku 1875 se Benedikt Roezl v San Franciscu zotavoval z útrap cest, aby po čtyřech týdnech odtud odplul do Evropy.

STÁŘÍ

Po návratu z Ameriky, v roce 1875, cestoval Evropou. Jednou ze zastávek mu byla květinová výstava v Kolíně nad Rýnem, kde jím objevená Begonia froebelii A. DC. byla poctěna první cenou.

V říjnu roku 1876 se Benedikt Roezl natrvalo usadil v Praze. Nejprve na Žižkově, poté v Karlíně. Pomalu se sžíval s domácím prostředím. Zprvu organizoval cesty a sběry rostlin synovců, bratří Klabochů a Bohumila Houdy po Americe. Odběrateli jim byli významné zahradnické podniky v Evorpě a Americe, ale také císařské zahrady v Schönbrunnu, vídeňská rotschildovská zahrada, či zámecké skleníky na Sychrově.

Na 1. mezinárodní zahradnické výstavě v Petrohradě v roce 1879 obdržel Benedikt Roezl medaili Za zásluhy v zahradnictví. V lednu roku 1880 založilo čtyřicet zahradníků Spolek uměleckých zahradníků Flora. Předsedou byl zvolen Benedikt Roezl. Stal se také členem Zemského ovocnického spolku a Společnosti pro zvelebování zahradnictví v Čechách.

1. března 1883 vyšlo první číslo časopisu Flora. Benedikt Roezl byl jeho vydavatelem a v prvních dvou ročnících uveřejnil na pokračování své cestopisné vzpomínky.

Uznání a poct se Benediktu Roezlovi dostalo v prosinci roku 1884 na botanicko-zahradnické výstavě v Petrohradě. Na výstavě byl jednak porotcem, jednak jej ruský car ocenil Řádem sv. Stanislava. K udělení této pocty blahopřáli Benediktu Roezlovi jeho přátelé a obchodní partneři z Evropy i z Ameriky. V Čechách se Roezlovi dostalo poct po jeho návratu z Petrohradu. Spolek Flora uspořádal na jeho počest slavnostní večeři, na níž byl Benediktu Roezlovi předán vavřínový věnec s trikolórou. Slavnostních proslovů se ujak významný zahradní architekt František Josef Thomayer a zahradnický spisovatel Martin Fulín.

Dne 14. října 1885 Benedikt Roezl v Praze ve věku šedesáti jedna let zemřel. Pohřeb se konal 16. října v kostele sv. Václava na Smíchově a o den pozděi byla rakev vložena do hrobu Roezlova otce Vincence na hřbitově v Panenském Týnci u Loun. Jeho život sběratele exotických rostlin začal ve službách společnosti Sander & Co., pro kterou pracoval 40 let. Na koni nebo pěšky procestoval celý americký kontinent od Mexika ke Kubě, z Kalifornie do New Yorku přes Skalisté hory a Sierra Nevadu. Z Panamy do Kolumbie odeslal 10 000 orchidejí do Evropy, z oblasti Santa Martha přejel do Río Hacha, kde nasbíral 3 000 orchidejí Odontoglossum. V oblasti Washingtonu sbíral semena jehličnanů. Cestoval po Peru a v Andách a po krátké návštěvě rodičů v Čechách se 3. srpna 1872 vrátil přes Liverpool do New Yorku a poté do Colorada. Ze středoamerické Sierra Madre odeslal dalších 3 500 orchidejí Odontoglossum. Z Panamy přejel do Venezuely, odkud poslal 8 tun orchidejí do Londýna. Z mexické Oaxacy odeslal 10 tun kaktusů, agáve a orgidejí. Z Peru dovezl zpět 10 000 různých rostlin.

Roezl byl známý obhájce mexické revoluce a nezávislosti. V México City po jmenování prezidentem Lerdo de Tejadou navrhl parky plné blahovičníků.

Pohled vydaný k uctění památky Benedikta Roezla

Rod Roezlů pocházel z Dolního Předměstí č.p. 30 v Jablonném pod Ještědem. Zde se také narodil dědeček Benedikta - Josef Roezl. Byl 2x ženatý, z prvního manželství měl čtyři děti a z druhého manželství dokonce dětí devět. Pracoval jako nitař. Z druhého manželství se jako čtvrté dítě 3. září 1789 narodil syn Vincenc Roezl. Ten pracoval jako vrchnostenský zahradník, bydlel v Horoměřicích v č.p. 27, od roku 1829 pak v Pátku nad Ohří č.p. 18. Dne 31. srpna 1819 se Vincenc oženil s dcerou Františka Kropáčka, zahradníka z Horoměřic. Narodilo se jim celkem 7 dětí:

- Benedikt (nar. 13. srpna 1824 v Horoměřicích, zemř. 14. října 1885 na Smíchově)

- Anna (nar. 1826 v Horoměřicích, provdaná Klabochová, 5 dětí, zemř. 1917 v Panenském Týnci na zánět plic)

- Ludmila (nar. 1829 v Horoměřicích, provdaná Munčová, 4 děti, zemř. 1885 na ochrnutí mozku)

- Kristina (nar. 1831 v Pátku nad Ohří, provdaná Šliková, 5 dětí, roku 1861 celá rodina emigrovala do Mexika, zemř. 1905 v Catemacu v Mexiku)

- Eleonora (nar. 1832 v Pátku nad Ohří, provdaná Suchá, 1 dítě - Benedikt Emanuel /Benito/, zemř. 1862 v Pueblu v Mexiku)

- Eva (nar. 1834 v Pátku nad Ohří, provdaná Houdová - vdova Sochorová, 5 dětí, zemř. 1914 ve Vršovicích na sešlost věkem)

- Albertina (nar. 1835 v Pátku nad Ohří, provdaná Naudinová, 4 děti, zemř. 1896 v Orizabě v Mexiku).