21 - HISTORIE JEZU KLECANY

Roku 1868 byla nařízena souvislá úprava řeky od Prahy do Mělníka. Tuto úpravu si vyžádala stále více se rozvíjející lodní doprava. Hlavním cílem úpravy bylo odstranění pevných jezů. Výsledek tohoto postupu však nebyl plně vyhovující a plynulé lodní spojení z Prahy s Německem a Severním mořem se neuskutečnilo. Tehdejší odborníci prosazovali po vzoru Francie tzv. kanalizování, které představovalo úpravu břehů, stavby jezů a plavebních komor. Celý vývoj plánované úpravy urychlilo sucho v roce 1893, kdy stav vody byl natolik nízký, že za celý rok mohly lodě plout s plným ponorem jen 20 dní a nový Holešovický přístav tak nebyl plně využit. Dne 06.12.1896 byla zřízena Komise pro kanalizování řek Vltavy a Labe. Tato komise také rozhodla o stavbě jezu v Klecanech. Stavbu jezu zahájila firma Lanna v červenci 1897. Koncem roku 1898 bylo dílo dokončeno a 19.02.1899 mohl být jez vyzkoušen. Na stavbě se pracovalo i v noci a konečný počet dělníků dosáhl 650 mužů. Výstavbu financovala ze dvou třetin rakouská vláda a z jedné třetiny české místodržitelství. 

Namísto původních dvou ostrovů, které se nacházely mezi Roztokami a Klecanami byl vytvořen ostrov jediný. Dále byl zasypán náhon a odtokový kanál u tzv. Moldavského mlýna (pozdější Penicilinka, dnes VUAB Pharma) a rovněž byl vybudován nový přístav pro osobní i nákládní dopravu a upraveny stávající přívozy. 

Zdymadlo se skládá z jezu o třech polích, zda hradlových, s vorovou propustí (tzv. vorovinou) o šířce 12 m, z malé plavební komory 11 m široké, 78 m užitkové délky a z velké (tzv. vlakové) komory o šířce 20 m a užitné délky 147 m. 

Výstavba domku jezného začala v květnu 1897 a již 30. září téhož roku byl domek zkolaudován. Ke svému účelu slouží dodnes a na jeho zdi jsou zaznamenávány výšky hladiny Vltavy při povodních od roku 1890.

Tři jezová pole byla oddělena pilíři, mezi které se postavila kovová konstrukce, která byla v době zimní plavební přestávky nebo při velké vodě, příp. plovoucích ledových krách sklopena a uložena na dně řeky. Na takto postavenou jezovou konstrukci se ve směru proti vodě se do vody dřevěná hradla, dlouhá více než 3,5 m, o hmotnosti cca 30 kg, opatřená kovovým okem. Na hradla bylo používáno dřevo smrkové nebo jedlové, výjimečně i modřínové, které bylo nejvhodnější, ale zároveň nejdražší. K zahrazení celého jezu bylo potřeba 868 hradel a 174 hradel bez horního kování (tzv. bokovnic). Po zahrazení vorové propusti bylo potřeba 100 tzv. vorovaček. Postupným vkládáním nebo vytahováním hradel byla udržována horní hladina jezu v předepsané toleranci. Když si uvědomíme, že se tato činnost prováděla ručně, tak je na místě poukázat na nutnost  značné zručnosti, znalosti řeky a především dobré fyzické kondice pracovníků jezu. 

V 70. letech 20. stol. byl upřesněn postup modernizace hradlových jezů a bylo rozhodnuto, že všechny jezy budou hrazeny podpíranou ocelovou kladkou a v rámci jejich modernizace se vybuduje alespoň jedno nové jezové pole. Na jezu v Klecanech to bylo pravé pole, které bylo v ro. 1975 zajímkováno a připraveno k zahájení stavby. 

Starý jez zůstal zachován tak, že jeho konstrukce je sklopena na dně řeky. Jednotlivá jezová pole jsou hrazena ocelovou dutou klapkou podpíranou hydraulickými válci. Kapacita jezu je 650 m3. Zahájení stavby nového jezu urychlila pravděpodobně povodeň v roce 1977 (průtok 1528 m3), kterou jez na první pohled přestál bez poškození . Avšak 11.11.1977 došlo k samovolnému zřícení ve 3. poli. 

Nový jez vybudovala polská firma Budimex. Stavba byla zahájena počátkem roku 1978. Práce byly prováděny v trojsměnném provozu. Nová konstrukce je přisazena po směru toku ke starému jezu a respektuje původní rozvrh jezových polí a pilířů. Těsně před svým dokončením musel nový jez čelit velké vodě, kdy nejvyšší stav byl naměřen 21.07.1981 ve 13 hod  - průtok 1 450 m3. Při stavbě nového jezu byla zachována původní vorová propust, která byla využita v rpce 1985 k postavení malé vodní elektrárny.  Ve spolupráci s ČKD Balnsko zde byly umístěny 4 přímoproudé Kaplanovy turbíny typu 4K84-1000mm. Přis pádu vody dosahovaly tyto turbíny průměrného výkonu 40 KWh. Pro zlepšení zhodnocení průtoku byla v roce 2000 zahájena výstavba nové elektrárny se dvěma turbínami typu SemiKaplan s průměrem oběžného kola 2 300 mm Hydrohrom SSK. Každá turbína o hltnosti 20m3/s.

Souběžně s jezem vede pode dnem řeky obslužná chodba, která umožnuje průchod mezi konci jezu, tj. mezi pravým břehem a ostrovem. Pro chod každého jezu jsou důležití především jeho zaměstnanci a hlavně jezný. Za léta existence jezu v Klecanech se zde jezných vystřídalo poměrně hodně. Prvním jezným v Klecanech byl Augustin Pešek, od roku 1928 Adolf Konzál, od roku 1947 František Srp, od roku 1952 Josef Kaluš, který zde byl jen krátce a po něm nastoupil František Hokeš a od roku 1969 Karel Beran. V současné době funkci jezného zastává Jiří Kukelka. 

Největší zátěží prošel klecanský jez při povodni v roce 2002, kdy hladina vody u Klecan  dosáhla úrovně 184,38 m.n.m. a celé vodní dílo bylo značně poškozeno. Znovu uvedeno do provozu bylo v roce 2003. 

Budovu správy jezu a jeho okolí mohli vidět nejen turisté, ale i televizní diváci. V letech 1974 - 1979 natáčel Jiří Sequens seriál Třicet případů majora Zemana v hlavní roli s Vladimírem Brabcem. Patnáctá epizoda nazvaná Kvadratura ženy z roku 1958 byla z velké části natáčena práv na jezu v Klecánkách. Předlohou k tomuto dílu byl skutečný případ, který se zde odehrál akorát o 7 let dříve. Při natáčení tohoto dílu přišel za režisérem dokonce syn skutečného vraha, který s natáčením nesouhlasil. Přesto byl ale tento díl dokončen. 

V pondělí 23.04.1951 vytáhli pracovníci zdymadla v Klecánkách z Vltavy balík a v něm, ve dvou dekách, ženský trup bez hlavy a nohou. Na tomtéž místě, ale o 7 dní později, vylovili další balík, tentokrát s hlavou a dolními končetinami. Policejní patolog určil, že tělo bylo ve vodě několik dnů. Věk oběti odhadl mezi dvaceti a třiceti lety. 

Přibližný popis oběti byl sestaven na základě lékařského posudku, a už druhý den oběť identifikovali jako úřednici Hertu Černínovou (25 let). Ta si vyzvedla 17. dubna v bance větší obnos pěněz a pak se po ní slehla zem. Totožnost mrtvé později potvrdil také její manžel. Kriminalisté považovali za nejpravděpodobnější, že někdo mladou úřednici vlákal do auta, okradl ji a zavraždil. 

Bezpečnost začala vyslýchat lidi z okolí mrtvé a předpokládala, že odhalí lidskou zrůdu. Mezi vyslýchajícími se objevil i účetní Miroslav Šmíd (33 let), obyčejný ženatý muž, který jakýkoli podíl na vraždě Černínové popíral. Jenže později vyšlo ale najevo, že Šmíd měl milenku, se kterou v nočních klubech utrácel víc peněz, než dokázal vydělat. Kriminalisté také našli auto, které si Šmíd 13. dubna půjčil. Kolem krku účetního se začala stahovat smyčka. 

Po prohlídce bytu přítelkyně a automobilu se Šmíd přiznal. Řekl, že Černínovou znal a věděl o penězích, které vyzvedává.Vlákal ji do milenčina bytu, kde ji sedmnáckrát udeřil do hlavy kilovým závažím. Oběť v bezvědomí pak odnesl do vany a pětkrát jí zabodl nůžky do srdce. Tělo potom pilkovým nožem naporcoval a zabalil. Jeho milenka a její matka uklízely v bytě krev a s rozřezaným tělem mu pomáhaly do auta. 

Vražda s neobvykle brutálními rysy donutila soud rozhodnout pro trest nejvyšší. Miroslav Šmíd byl odsouden k trestu smrti. Obě ženy, které se na vraždě chladnokrevně podílely, dostaly deset a osm let nepodmíněně. A to vše pro 67 000 Kčs na rozhazování v nočních klubech.

PLAVEBNÍ KANÁL A PLAVEBNÍ KOMORA

Přibližně kilometr pod jezem, po toku řeky, jsou plavební komory, ke kterým vede horní plavební kanál o délce 936 m. Původně byla první komora se svislými zdmi o šířce 11 metrů a délce 73 metrů, druhá se šikmými zdmi o vnitřní šířce ve dně 20 m a délce 133,4 m s vjezdovými vraty širokými 11 metrů, a dolní plavební kanál o délce 116 metrů. 

Koncem 80. let byly při rekonstrukci plavební komory vybaveny svislými stěnami z ocelových štětovnic a horní vzpěrná vrata byla nahrazena hydraulicky ovládanou klapkou, přičemž došlo ke zkrácení užitné délky malé komory na 58,5 metrů. 

Plavební komora je v provozu denně od 7 do 17 hodin. Požadavek na proplavení mimo tuto dobu je třeba předem projednat se správou komor.