STŘÍPKY - ROD ČADSKÝCH I (HOROMĚŘICE)

Tato fotografie byla pořízena na hřbitově v Úněticích. I když víme, že maminka Květy Moudřichové, Marie Josefa Čadská, se narodila v Horoměřicích, zatím přesně nevíme, zda jsme s těmito Čadskými nějak v dávné historii zpřízněni či ne. Rod Čadských se každopádně vyskytoval kromě Horoměřic i v sousedních Lysolajích

Vyčíst ale můžeme následující:

Václav Čadský z Horoměřic a Marie, roz. ??? (1843 - 20.04.1921) měli zřejmě syna Josefa Čadského (1864 - 25.04.1934), který si vzal Antonii, roz. ??? (1868 - 17.01.1935). Josef Čadský pak měl asi dvě děti, a to Václava a Josefa.

Václav Čadský (1894 - 19.08.1915) víme, že byl vojín c.k. polní houf. pl. 4/8 a padl v roce 1915 v Haliči.

Pluk polních houfnic (Feldhaubitzregiment) měl celkem 14 pluků s označením 1 - 14.

Bitva o Halič (dnes Ukrajina) byla ofenzíva ruské armády, která proběhla za první světové války ve dnech 23. srpna až 11. září 1914 v Haliči. 

Když vypukla 1. světová válka, spojenci Ruska, Anglie a Francie, neočekávali, že ruská armáda bude tak brzy zmobilizovaná a zahájí svou bojovou činnost. Carská armáda však vyrazila do pole i přesto, že neměla plné stavy a že jí scházela bojová technika. V srpnu 1914 došlo na severní straně fronty ve Východním Prusku k bitvě u Tannenbergu, kde byla ruská armáda poražena a poté vyhnána z Východního Pruska. Na jižní straně fronty, kde stáli Rusové proti rakousko-uherským jednotkám, se pro ně situace též nevyvíjela růžově. Ve dnech 23. - 25. srpna 1914 proběhla bitva u Krašniku, po níž se ruská armáda byla nucena stáhnout.  

Dne 26. srpna došlo k prvním bojovým střetům, z nichž nejvýznamnější byla bitva o Komárow či bitva o Tomászów, kde bylo zajato 20 000 ruských vojáků. Následovaly další boje a na přelomu srpna a září však došlo k obratu. Ve dnech 2. - 11. září se uskutečnila bitva u Ravy, zvaná též jako bitva o Lvov. V ní ruské jednotky porazily rakousko-uherská vojska a zajaly 350 000 jejích vojáků, zčásti se jednalo o vojáky ze slovanských zemí, kteří se vzdali dobrovolně. Českoslovenští zajatci se pak přihlásili do legií.

V bitvě o Halič utrpěla rakousko-uherská vojska velké ztráty, uvádí se 300 000 obětí. Ruská vojska zahájila postup do Karpat a odřízla pevnost Przemyśl, která byla obléhána až do března roku následujícího. Všeobecná ofenzíva ruských vojsk pokračovala i na střední části fronty. Do konce měsíce října se odehrávaly boje na Visle, kde ruská vojska porazila německou armádu, a vnikla do Slezska. Ruské jednotky se nacházely severovýchodně od českého území, což vyvolalo v českých zemích nadšení. V listopadu však byly další boje zastaveny a později se ukázalo, že se jednalo o nejzazší postup ruské armády v průběhu 1. světové války vůbec. 

V roce 1945 byla Halič rozdělena mezi Polsko a sovětskou Ukrajinu (po roce 1991 nezávislou Ukrajinu).

Josef Čadský (1900 - 04.04.1956) si vzal za manželku Annu, roz. ???  (1910 - 04.05.1985), která ve svých dvaceti letech porodila dceru, a to rovněž Annu Čadskou (1930 - 05.07.1994). K té se mi podařilo získat dvě fotografie ze školních tříd roku 1944, kde je na fotografii a i na zadní straně podepsaná. Anna Čadská navštěvovala v tomto válečném období měšťanku v Lysolajích, spolužačkami jí kromě jiných byla Jiřina Miksová (dnes Štěpánková), naše příbuzná, a také Bohumila Břicháčová (dnes Sommerová), díky které jsem fotografie i s popisem kdo je kdo získala. Syn Bohumily Břicháčové, Bohumil Sommer, dnes píše o historii Suchdola (www.historiesuchdola.cz). Z osobního setkání a vzpomínek paní Bohumily Sommerové vyplynulo, že jejího strýce, Antonína Boušku, porodila Alžběta Čacká, náš zatím nejstarší dohledaný člen rodu Čackých.

Foto Anny, když jí bylo 14 let

Školní fotografie z Lysolaj (III. měšťanka)

Identifikace žákyň a pedagogů

Školní fotografie z Lysolaj (IV. měšťanka)

Identifikace žákyň a pedagogů

Dle tehdejších zvyků vybrali rodiče Anně Čadské za manžela Václava Sasku z Horoměřic (1920 - 18.11.2002). Byl o hodně starší než ona, prý jej nechtěla, ale musela se podřídit vůli rodičů. Bližšího o tomto svazku už nic nevíme, snad jen, že nikdy neměli žádné děti. Václav Saska uměl asi 6 cizích jazyků, byl velmi chytrý a sečtělý. I když byl středoškolským profesorem a na škole v Lysolajích dělal i ředitele, měl později zakázáno na středních školách vyučovat, a to proto, že chodil do kostela. Zůstal tedy učit jen jako učitel na škole v Lysolajích, kde učil i mojí mamku, Ludmilu Nebeskou, roz. Čackou.

Mladší sestra Anny Čadské, Eva Králová, dnes žije se svým manželem Františkem Králem na adrese Za Humny 29/2, Únětice.