11 - FRANTIŠEK ČADSKÝ a KAROLINA FRÖHLICHOVÁ

František Čadský se narodil roku 1860 ve Vokovicích č.p. 20, kde i bydlel. Jeho otec byl Matěj Čadský z Vokovic č.p. 20 a matka Anna Čadská, roz. Jandová z Vokovic. 

Současnou adresu se zatím nepodařilo dohledat, v úvahu připadají hned tři místa.

Mapa Vokovic 

Ale o Vokovicích víme, že byly k Praze připojeny až roku 1922, kdy měly 2 021 obyvatel. Původním středem vesnice byl rozsáhlý vrchnostenský dvůr, u něhož se nacházelo několik hospodářských usedlostí. První zmínka pochází z roku 1370 a majitelem vokovického dvoru byla svatovítská kapitula. Na počátku 15. stol. zde byly dva dvory, jeden v majetku Václava Koláčka a Jana Proudka z Brlohu, druhý dvůr vlastnilo Pražské arcibiskupství. Na počátku husitských bouří byl vokovický dvůr značně poničen, od pol. 16. stol. se Vokovice staly majetkem Pražské kapituly, v roce 1570 se tu nachází i další dvory a vinice, které náležely pražským měšťanům. V roce 1612, jak uvádí kniha Purkrechtní, bylo ve vsi Wokowicz 12 poddanských usedlostí, dále kovárna a krčma, která bere pivo bílé a pivo horké od jistého pražského nákladníka. Útrapy třicetileté války se Vokovicím vyhnuly, a tak po jejím skončení zde bylo evidováno 11 domů a pouze 1 pustý. Na počátku 18. stol. byla ves začleněna do Chrášťanského panství a Přiznávací fasse z roku 1713 zde zaznamenává 13 usedlostí. Josefský katastr zde čítal již 18 čísel popisných. Kolem roku 1800 byla uprostřed návsi postavena kaplička, na kterou se vyzvánělo v případě mimořádných událostí. 

Náves č.p. 18 a zvonička na návsi (dnes ulice Ke Dvoru)

Gruntovní knihy počátkem 19. stol. vykazují v obci tyto hospodáře:

- č.p. 1 Raus Tomas sedlský grunt

- č.p. 2 Spirit Jiřík chalupník

- č.p. 3 Spirit Jiřík, později Hustoles Kateřina

- č.p. 4 Mihule Václav kontribučenská chalupa

- č.p. 5 Hladík Tomáš chalupa na gruntě

- č.p. 6 Zápotocký Jan chalupník

- č.p. 7 Stietkova-Zápotocká Lidmila vdova, chalupa na obecním gruntu

- č.p. 8 Hladík Jan hospoda

- č.p. 9 Baron Jakob chalupa na obecním gruntu

- č.p. 10 Nepomucký Jiří chalupa na obecním místě

- č.p. 11 Pokorný Wenzl kontribučenská chalupa od roku 1768 za 223 kop

- č.p. 12 obecní pastouška

- č.p. 13 Zápotocký Jan sedlský grunt

- č.p. 14 Průcha Václav kontribučenská chalupa od roku 1782 za 110 kop

- č.p. 15 Čadek Joannes kontribučenská chalupa od roku 1671 za 150 kop

- č.p. 16 Hladík Tomas sedlský grunt

- č.p. 17 Pachman Jan sedlský grunt

- č.p. 18 Klíma Wenzl sedlský grunt (největší grunt ve vsi)

- č.p. 19 Saudsky Josef chalupa na obecním gruntu

- č.p. 20 Martin ???

Ve 20. letech 19. stol. byl v okolí (po nálezu černého uhlí a železné rudy na Kladně) proveden rozsáhlý geologický průzkum, první vrty (1820) byly provedeny v lokalitě mezi Vokovicemi a Veleslavínem. Ve Vokovicích byla nakonec celá skupina dolů na železnou rudu, především v poloze nad Hájem a na Červeném vrchu. Doly vznikaly vesměs před rokem 1860, některé velmi brzy opětovně zanikly a jiné se udržely až do poloviny 30. let 20. stol. Pro rozvoj místního průmyslu měly význam i spraše, těžené v cihelně, která je zde postavena. Společně s rozvojem těžby a průmyslu byla utlumena zemědělská produkce. Řada starých hospodářů prodala své usedlosti a do vsi přicházeli za prací noví obyvatelé. V roce 1843 zde žilo 153 lidí a v roce 1854 již 183 obyvatel. V polovině 80. let 19. stol. zde byla otevřena vlastní škola  a 1. ledna 1922 byly Vokovice začleněny do Velké Prahy. 

Jestli jde v č.p. 20 o záměnu jména Martin s Matějem nebo zda se rodina Čadských přistěhovala do Vokovic až těsně před narozením syna Františka, nevíme. 

Víme, že František pracoval jako fasádník, jinde je uvedeno jeho povolání jako zedník. Za manželku si vzal Karolinu Fröhlichovou.

Z rodu Králíků byl nalezen Jan Králík, nar. 1873 v Mirovicích, který sloužil v hodnosti desátníka u pěšího pluku č. 11, zařazen byl k čsl. domobrannému praporu č. 15, 2. rota. Zemřel 28.01.1919 ve městečku Ternate v provincii Como v Itálii. Pohřeb měl 28.10.1919 tamtéž.

A dále Václav Králík, nar. 25.12.1893 v Mirovicích, který sloužil v legiích v Rusku u 5. roty 12. pluku.

Údaje z databáze padlých vojáků v I. světové válce 

Mapa Mirovic (současná adresa Dolejší 56/24, Mirovice)

Katastrální mapa

Současné foto domu č.p. 56, Mirovice

Nemovitost na adrese Dolejší 56/24, Mirovice vlastní s největší pravděpodobností potomek z rodu Fröhlichů, a to Václav Fröhlich, trv. bytem Frejkova 350, Mirovice, okres. Písek. 

Karolina Fröhlichová se prvně vdala za zámečníka Karla Sedláka ze Žebráku č.p. 70 (současná adresa U Mostu 70, Žebrák). Nevíme přesně, kdy byla svatba, ale víme, že ovdověla. Děti pravděpodobně neměli. 

Žebrák byl povýšen na město v roce 1396, k nejlepším dobám města však patří století 16., kdy Žebrák získává řadu městských práv. V 19. stol. dochází k průmyslovému rozvoji města, v roce 1872 vzniká z původní zámečnické dílny pozdější strojírenský závod firmy Volman, dnes INTOS spol. s r.o. Volman založil fabriku Továrny obráběcích strojů (TOS) Čelákovice, Žebrák. Zda právě v této zámečnické dílně pracoval i Karel Sedlák, dnes už asi nezjistíme. 

Mapa Žebráku, okres Beroun

Foto domu č.p. 70

Kdy se Karolina vdávala podruhé rovněž nevíme, ale víme, že po sňatku s Františkem Čadským se přestěhovali do Horoměřic č.p. 64 (současná adresa Konzumní 64, Horoměřice).

Mapa domu č.p. 64 v Horoměřicích

Foto domu č.p. 64

Z roku 1912 se nám dochovala rodinná fotografie. Vzhledem k tomu, že Karolina a syn František jsou od sebe jen 10 let, byl František Čadský nejspíše také vdovec a syn František je z jeho prvního manželství.

Otec František 52 let, matka Karolina 38 let, syn František 28 let, syn Jan 14 let, dcera Marie 10 let a nejmladší dcera Ema 5 let