05 - HOROMĚŘICKÉ HOSPODY

05 - HOROMĚŘICKÉ HOSPODY

Hospod zde bylo vždy dostatek. Při stavebních úpravách zámku v roce 1693 byla zřízena u cesty, po které drkotaly neuměle vyrobené formanské vozy od Statenic, v č.p. 19 první šenkovna zvaná "Výsadní", a to proto, že byla nucena odebírat pivo z pivovaru Strahovského kláštera, který stával ve Střešovicích, kde nám jej dosud připomíná ulice Pivovarská. Tato Výsadní hospoda byla zrušena roku 1727. Postavení této šenkovny si vyžádalo náklad 120 zl. a v zápise se uvádí, že vyšla velmi levně, a to patrně proto, že prý tam byly dva sklepy. Zda-li byly vedle sebe nebo nad sebou, nevíme. Prvním šenkýřem zde byl najaký čilý člověk, zápis o něm totiž vypravuje: Šenkýř náš horoměřický, člověk podnikavý, kdysi mlynářský, namluvil nám, že v Malé Kněževsi pod starým mlýnem, kdysi mlýn stávati viděl, a že s dovolením naším, nový postaví. Když svolení dostal a ku prokopávání kanálu došel, zjistil, že tam nikdy mlýn nestával a tvrdou skálu pro přívod vody prachem trhat musel, ale dílo dokončil. Za krátkou dobu byl tento mlýn prodán a za stržené peníze byl v roce 1707 postaven v Horoměřicích ovčín č.p. 28.

Druhou nejstarší hospodou byla hospoda i s masným krámem v č.p. 24 "U Čackých". Na důkaz toho zde cituji opis smlouvy ze dne 27. listopadu 1728, kdy se do Horoměřic přistěhoval Matěj Kromfeter (Krofneter ?).

Smlouva o prodeji hospody v Horoměřicích

(Contractus venditionic popinae Horomieržicensis 1728 - přepsáno z fondu Premonstrátů Strahov, karton 27, fasc. XXXIX A 8)

My Marian Antonín Herman, svatého premonstrátského výhradního řádu prelát a královského kláštera hory Sionské, jinak Strahovského, opat, visitator perpetuus, a též svatého řádu skrze Čechy, Rakousy, Moravu a Slezsko vicarius generalis, Jeho Cís. a Král. Milosti rada etc., P. Norbert Hofman, převor, P. Benedikt Beyer, subpřevor, P. Candidus Lerch, starší, P. Vít Mann, circator, P. Matěj Fritsch, kuchlmistr, P. Siard Nosecký, provizor, s celým velebným konventem král. kláštera Strahovského, Premonstrátského,

známo činíme tímto listem vůbec přede všemi, zvláště tu, kde by toho potřeba byla, že jsme s naším dokonalým rozvážením a radou celého velebného konventu prodali a mocí tohoto listu prodáváme hospodu na gruntech našich ležící a v naší vesnici Horoměřicích řečené tak, jak jsme ji od starodávna drželi a opanovali, se vším stavením jak kamenným tak dřevěným, jakož maštale, chlívy, stodoly k předu jmenované hospodě patřící, mastný krám, se zahradou malou při jmenované hospodě ležící. 

Role pak v šesti kusech, totiž první k Lisolejům pod tři strychy, druhé v Houslích o sedm strychů, třetí Na Průhoně též o sedm strychů, čtvrté k Nebušicům pod dvanácte strychů, páté ke Kopanině pod pět strychů, šesté k Ouněticům o třech stryších, které všechny v jedné sumě čítají třicet sedm strychů rovné míry. 

Tyto všechny zde jmenované věci, my nedotčený opat a celý konvent král. kláštera Strahovského v Praze, sice také Hory Sionské řečený, mocí listu tohoto odprodáváme tuto neb zde jura emphyteutio poctivému a svobodnému Matějovi Groffnettrovi a jeho manželce Anně a dědicům jeho in linea recta descendente pořádně a šlechetně na svět splozeným, za sumu štyry sta padesát zlatých rýnských, jeden každý zlatý 60 krejc. platících, od kteréžto sumy výš pravený kupec Matěj Groffnetter dobré běžící minci při vyzdvižení přítomného listu 350 zl. složil (ostatních pak 100 zlatých k sv. Janu roku běžícího složiti přislíbil), z té příčiny, které my jeho přítomného listem guitujeme, dávaje jemu moc a právo, by on Matěj Groffnetter se svou manželkou Annou a potomkami jejich výš pravenou hospodu Horoměřickou a k ní patřící věci používal a potřeboval jako svou tak, že by i jinému / však vrchnosti gruntovní dobře příznivým osobám/ ve stejném právě prodati, odkázati a postoupiti i darovati mohl. S tou však ale podstatnou výjimkou, aby takové jakékoliv jednání neb actus translationis dominii s předcházejícím vrchnostlivým povolením konán byl, bez kteréžto povolení jakýkoliv actus translationis dominii zrušen a bez všeho práva býti má, takže v takové případnosti, kdyby se to přece státi mělo, hospoda ipso factus se vším k ní přináležejícím král. klášteru Strahovskému připadající býti má. 

V tomto článku vrchnostlivého povolení též podobně jakékoliv znamenité zjinačení hospodských věcí, též všelijaké nastávající soudy, hádky a vádky neb roztržitosti právní se vyrozuměti mají, které vždy u milostivé gruntovní vrchnosti tanguam apud primam instatiam přednášené býti mají, s pozastavením také sobě práva protymise neb předkoupě, kdyby někdy hospoda k prodání někdy přijíti měla, v kteréžto případnosti gruntovní vrchnost prvním kupcem býti má.

By pak ale gruntovní vrchnost kupcem býti nechtěla, může se nedotčená hospoda osobám, které jemu Matějovi Groffnetterovi ve stavu rovném jsou, prodati, nikdy ale jiným vyšším a mocnějším osobám, jakož i rukoum mrtvým, které všechny se udet per expressum vyjímají. 

Proti kterému on Matěj Groffnetter a manželka jeho Anna  a dědicové jeho z manželstva pocházející, tímto zápisem hospody horoměřické a k ní přináležejících gruntův pro sebe i jeho budoucí dědice náležitě, jakož dle spravedlnosti se státi může a má, ubezpečuje. S tím ale způsobem by on Matěj Groffnertter i dědicové jeho a držitelé hospody horoměřické po všechny časy pivo, co vyšenkovati moci budou, a pálené ročně 45 pinet z král. kláštera Strahovského /nikoli pak z jiných míst pod pokutou 30 kop míšenských/ svým potahem vozíce, bráti a šenkovati povinni byli. Ku kteréžto lepší důvěře a jistotě, i také bezpečnosti platu, on Matěj Groffnetter s manželkou svou Annou a dědici milostivé gruntovní vrchnosti všechny grunty k hospodě patřící sub hypoteca reali upisuje a zanechává. 

Dále povinnost Matěje Groffnettera a dědicův jeho, držitelův hospody horoměřické bude: každoročně do klášterských důchodů čtyřiceti zlatých, zlatý po 60 kr. běžné mince census seu canonis nomine počítaje od 2. února léta 1728 nevyhnutelně skládati a platiti takovým způsobem, že při následování platu tohoto po 14 denním čekání, též hospodské grunty neb pole pro neodvádění povinné činže seguestýrované ano i po vyjití třech let a osumnácte neděl a následujícím ješt porovnání, podle řízení zemských M25.26 a práva městského L 9 zase sobě král. klášter Strahovský hospodu nedotčenou s jejími přináležejícími grunty přitáhnouti a přivlastniti moci bude!

Při kteréžto činži neb platu ročního, poněvadž při hospodě šest kop, to jest třicet šest strychů kontribučních polí se vynachází, z této příčiny on Matěj Groffnetter i dědicové jeho z těch šesti kop polí obyčejnou kontribuci, item bal in posto, musiciální taxu s fleischkreutzer, též i jiné někdy nově nastávající daně a povinnosti císařské nésti a platiti budou. V militárních pak ale případech, poněvadž hospoda horoměřická výdy přes sub jure dominicale ostane, z té příčiny držitelové hospody horoměřické od guartýrování vojákův ve svým příbytku osvobozeni budou, nicméně ostatní povinnosti militární pro rata těch výš pravených šesti kop kontribučních polí platiti a nésti budou. 

By pak ale také obecní horoměřické pastvy s dobytkem nějakým převýšené a neb obtížné nebyly, nedovoluje se /z moci kontraktu tohoto/ Matějovi Groffnetterovi i dědicům jeho, držitelům hospody horoměřické, více dobytka hovězího chovati nežli 6 krav dojných, dva kusy jalového a 40 kusů ovčího. Proti tomuto milostivá gruntovní vrchnost jemu nápomocna bude s nakládáním ledu a s kominíkem, které z důchodů klášterských zaplaceny budou. Co se ale týče stavení, kteréhokoliv patřícího k hospodě, od níže postaveného datumu on sám Matěj Groffnetter a dědicové jeho na jejich vlastní outraty a náklad spravovati, obnovovati i znovu stavěti budou. 

Na ten tehdy a takový způsob přítomný kontrakt postaven jest. K potvrzení kterého nejenom toliko my výš jmenovaný opat a převor a celý konvent to upsání věrné jsme vyhotovili, ale také on Matěj Groffnetter k potvrzení, že on i jeho dědicové budoucí, v opáčených článkách státi mají a chtějí, vedle níže jmenovaných svědků /jim pak ale beze vší škody/ se podepsal, jenž se stalo v král. klášteře Strahovském v úterý, na Hromnici, dne 2. února léta 1728. 

 

L.S. Marian, opat Strahovský                           L.S.Matěj Groffnetter

L.S. Norbert, převor                                        L.S. Matěj Mysliveček, svědek

P. Benediktus, subpřevor                                L.S. Václav Kazatel, svědek

P. Candidus Lerch, senior

P. Vitus Mann, carkator

P. Mathias Fritsch, culinae magister

P. Siardus Nosecký, provisor

 

V sobotu den před první nedělí adventní, dne 27. Novembra léta 1728 výš podepsaný kupec hospody horoměřické Matěj Groffnetter odvedl do důchodu klášterského posledních 10 zlatých, což potvrzuje moje vlastní jméno s přitisknutím sekritem provisorským. 

 

L.S. P. Siardus Nosecký

P.P.p.t. provisor et inspector braxatorii

                        /inspektor pivovaru/

 

Matěj Groffnetter byl nejmladším synem Pavla Groffnettera, kameníka a měšťana královského horního města Příbrami. Rod Groffnetterů je v Horoměřicích od roku 1728, kdy se do obce přistěhoval mladý Matěj a zde, podle kupní smlouvy, zakoupil od vrchnosti hospodu horoměřickou č.p. 24, až do roku 1804. V rodině Matěje Groffnettera narodilo se v Horoměřicích celkem 9 dětí. U zápisu těchto dětí je otec soustavně psán jako Kroffnetter a jeho povolání je zapsáno jako šenkýř, eventuelně jako řezník. Zaujímal patrně v obci čestné postavení, protože za kmotry jeho dětí stáli zámožní a známí občané, jako Jiří Votýpka (mlynář suchdolský), Vilém Vlček (mlynář kopaninský), Kateřina Nejedlá (sládková z Únětic), Veronika Páralová (fořtová z Nebušic), Anna Kazatelová apod. Všechny děti křtil P. Josef František Svoboda, farář únětický. Všech 9 dětí se narodilo v letech 1729 (prvá byla Barbora) až 1743, kdy poslední se narodi 12. února 1743 Josef Groffnetter. Od roku 1796 jsou jako rodiče v matrice zapisovaní Jiří Kroffneter, šenkýř a mistr řeznický s manželkou Magdalenou, dcerou Václava Dvořáka, šenkýře a rychtáře Únětického. Šlo o druhý sňatek Jiřího, což potvrzuje zápis v matrice M 19-19/9, kde je na fol. 3 poznamenáno, že dne 2. února 1796 se tento šenkýř z Horoměřic ve stáří 28 let jako vdovec oženil s Magdalenou Dvořákovou. Nevěstě bylo 22 let. Jiří byl vnukem Matěje Groffnettera, nar. 7. ledna 1766. Jeho otec byl Jan Nep, narozen 14. května 1739 V Horoměřicích. Poslední zmínka o tomto rodu je v matrice M 19-14/15 na fol. 32 fary únětické, a to dnem 27. října 1804, kdy se Jiřímu a Magdaleně narodila poslední dcera, Klára Marie Kroffnetterová. V matrikách ř.k. farního úřadu Nižborje zápis, že v Nové Huti u Berouna č.p. 35 žil hostinský Jiří Kroffnetter se svou ženou Magdalenou, rozenou Dvořákovou z Únětic. Tento zápis vysvětluje, proč po roce 1804 mizí zápisy o rodině Kroffnetterů pro Horoměřice a dokládá, kam se poslední Kroffnetter přestěhoval. 

                                        

Mapa Horoměřic - dům č.p. 24