04 - ANTONÍN ČACKÝ a ALŽBĚTA HÁJKOVÁ

Josef Čacký s Alžbětou Lenerovou spolu měli syna Antonína Čackého z Horoměřic č.p. 70 (současná adresa Spojovací č.p. 70), který se narodil blíže nezjištěného dne v roce 1852. Pracoval jako dělník. 

Mapa Horoměřic

Současná podoba domu č.p. 70 (Spojovací č.p. 70)

Antonín se oženil s Alžbětou Hájkovou, která se narodila 15. března 1856 v Tuchoměřicích č.p. 22 (otec František Hájek byl obecní pastýř z Kopaniny, matka Kateřina Frydrýnová pocházela z Kněževse). Do roku 1882, kdy se přistěhovala do Horoměřic (č.p. 70, později žili ještě č.p. 30), žila v Liboci č.p. 22. Vzhledem k tomu, že se dříve ženy k muži přestěhovaly po sňatku, lze předpokládat, že se právě v roce 1882 vzali. Antonínovi tak bylo 30 let a Alžbětě 26 let.

Víme, že Alžběta od roku 1884 navštěvovala kurz pro porodní asistentky. Přísné zkoušce z porodnictví se podrobila dne 14.01.1885 (jen o měsíc později 28. února sama ve svých 29 letech porodila syna Josefa Čackého). 

Osvědčení Alžběty Čacké o vykonání zkoušky z porodnictví

Děkan Lékařské fakulty C.K. České university Karlo-Ferdinandské ji ten den uznal za "schopnou a zkušenou bábu porodní". Porodnické umění měla dle osvědčení právo vykonávat ve všech královstvích a zemích mocnářství Rakouského. Praxi vykonávala celých 50 let. Za tu dobu porodila 4 000 dětí. Vychovala i svých 6 vlastních (Anna, Václav, Marie, František, Josef a Rudolf), z nichž pak měla 27 vnoučat a 29 pravnoučat.

Podařilo se mi získat křestní list Antonína Boušky, kde je jako porodní bába Alžběta Čacká uvedena. Pan Antonín Bouška však měl velmi pohnutý osud - více zde. V kolonce kněz, jenž křtil, je uvedeno jméno Jindřich Baar. Jedná se o spisovatele Jindřicha Šimona Baara, který mimo jiné působil i jako únětický kaplan. 

Křestní list Antonína Boušky

Podrobnější informace o porodnictví zde.

Z roku 1936 se nám dochovala rodinná fotografie, a to k oslavě 80. narozenin Alžběty Čacké. Fotografie je pořízena před obchodem Čackých ve Spojovací ulici a je na ní celkem 52 osob. Sešlo se příbuzenstvo Čackých, Pěnkavů, Miksů, Kučerů, Horáků a Bělohradských.

Spolu s manželem Antonínem Čackým sepsali dne 26. února 1900 na C.K. hlavním berním úřadě na Smíchově "trhovou smlouvu", kde je uvedeno, že kupují od manželů Josefa a Marie Boženy Lefnerových pozemek č. kat. 38. 

Smlouva trhová

Úřední vysvědčení

Pečeť z "trhové smlouvy"

Polohorys

Na základě povolení ke stavbě ze dne 24. září 1899 od starosty Horoměřic (??? Čacký) nechali postavit v ulici Spojovací č.p. 129 nový přízemní domek, kde bydleli až do své smrti. Zednickým mistrem byl Josef Veselý, stavebním znalcem byl Václav Klatovský. Domek měl vchod z ulice, byl podsklepen. Další dva vchody byly uvnitř dvorka - jeden vedl do světnic (celkem 3 místnosti s okny do ulice) a druhý do obuvnické dílny (s oknem do dvorka). Součástí domu byla kolna, chlévy a stáj. 

Mapa původního a nového domu Alžběty a Antonína Čackých

Jak víme, Alžběta se narodila v Tuchoměřicích č.p. 22. Dnes je adresa Hlavní 22, Tuchoměřice. Jedná se o bývalý statek, kde je nyní provozována samoobsluha.

Alžběta poté žila v Liboci č.p. 22. Dnes je adresa Sestupná 22/36, Praha 6 - Liboc. Nachází se zde rodinný baráček, a to jen pár metrů od břehu Libockého rybníka.

Zajímavé je, že už v této době se můžeme na dokumentech setkat s tím, že je někde psáno příjmení jako Čacký a někde zase Čadský. S tímto příjmením se ale také ještě setkáme. Údajně jde o dva rozdílné rody, tudíž o dvě rozdílná příjmení. I když z historie víme, jak se čeština, resp. počešťování zvlášť v revolučních dobách vyvíjelo, jak tenkrát jména zapisovali faráři do příslušných knih apod.