PREMONSTRÁTI
Premonstráti - Řád premonstrátských řeholních kanovníků - je duchovní řád řeholních kanovníků, nikoli tedy mnišský řád. Má také svou ženskou větev (řeholní kanovnice premonstrátského řádu) a součástí premonstrátské rodiny je i Kongregace sester premonstrátek.
Název premonstráti vznikl podle jejich mateřského kláštera ve franzouzském Prémontré, který založil v lesním údolí poblíž burgundského Laonu roku 1120 Norbert z Xantenu (působil nejprve jako kanovník, později jako putující kazatel). Jako samostatný řád potvrdil premonstráty roku 1126 papež Honorius II. (zpočátku se nazývali norbertini).
Mezi hlavní zásady jejich řehole patřil asketický život (ovšem ne tak přísný jako u cisterciáků), konání kněžských povinností mezi věřícími (kázání, zpovídání), charita, rozvíjení vzdělání a vědy. Roku 1126 se Norbert stal arcibiskupem v Magdeburgu, který byl misijním arcibiskupstvím pro východní Evropu. Premonstráti poté působili jako misionáři mezi Polabskými Slovany, Prusy, Zemgalové a Litevci. Určitou roli hráli také při kolonizaci.
První premonstrátský klášter v Čechách byl založen roku 1143 na Strahově olomouckým biskupem Jindřichem Zdíkem, který premonstráty přivedl do našich zemí.
Bratři premonstráti mají bílý řeholní oděv, skládající se z bílé tuniky, škapulíře, biretu a také cingula. Jejich heslem je "Připraveni ke každému dobrému dílu". Znakem bratří jsou dvě zkřížené zlaté nebo stříbrné pastýřské hole (opatské berle) na modrém štítu posetém zlatými či stříbrnými liliemi.