PANSTVÍ
Panství (velkostatek, deskový statek) je historický termín, který označuje soubor soukromého (zejména rodinného / rodového) majetku, a to reprezentačních či hospodářských staveb, měst, vesnic, polností, lesů, vodohospodářských staveb apod., včetně jeho poddaných a služebnictva spadajícího pod patrimoniální správu jednoho feudálního vlastníka (pána) šlechtického původu (rodu). Zároveň se jednalo o správní jednotky. Pro panství se někdy též užívalo označení baronie.
Rakouské císařství bylo feudální absolutistickou monarchií, v níž moc do roku 1848 patřila aristokracii, šlechtě. Šlechtici na svých panstvích měli všechny pravomoce, postupně však o některé přicházeli ve prospěch Habsburků a jejich centralizujícího se císařství. Habsburkové postupně státní správu reformovali, zavedli v Čechách kraje (řízené šlechtici, hejtmany), došlo k pozvolným změnám v soudnictví, berní správě. Panství však zůstávala. V roce 1848 bylo v Čechách 1421 samostatných panství, statků, míst.
Po zrušení nevolnictví a v důsledku revolučních událostí roku 1848 došlo v Rakouském císařství k radikálním změnám státní správy. Byla zrušena panství šlechty a během roku 1850 ustanoveny nové kraje, politické a soudní okresy.
Panství byla základní územní a správní jednotka, kterou mohl majitel svobodně prodat a záznamy o tom se vedly v knihách zvaných zemské desky (odtud deskový statek). Panství se většinou jmenovalo podle sídelního zámku, což často bývaly nepříliš známé vesnice.