07 - ZÁMEK KLECANY

Klecanský zámek patří mezi nejzajímavější dominanty města. Původní tvrz je vzpomínána již v roce 1380, kdy prokazatelně patřila až do konce osmdesátých let 14. stol. Olbramovicům. Koncem 14. a počátkem 15. stol. se majitelé rychle střídali, až roku 1418 tvrz získal staroměstský měšťan Mikuláš Meixner z Jevíčka. Roku 1435 jeho dědicové prodali Klecany královskému podkomořímu Janu z Kunvaldu a v držení tohoto rodu byly až osmdesátých let 15. stol. V roce 1607 se již prvně hovoří i o zámku. Tyto názvy se střídají až do konce 17. stol. A střídají se i majitelé. Zikmund Hromada z Boršic, jehož zásluhou se Klecany staly městečkem, byl jeho vlastníkem kolem roku 1507. Hraběnka Anna Fürsteberková, roz. Lobkowiczová, zde sídlila v roce 1628, v roce 1691 je uváděn jako majitel Václav Vojtěch ze Štemberka. V majetku hrabat Gallasů a později Clam-Gallasů byl zámek v létech 1727 - 1803. V této době navštívila Klecany dvakrát císařovna Marie Terezie, a to v roce 1754 a 1757. V roce 1803 kupuje zámek nájemce nelahozeveského panství Jan Vilém Woborzil (jinde uvedeno bývalý zdibský hostinský František Vobořil) a v roce 1847 cukrovarník Antonín Balle. Rodina Beniesů vlastnila zámek od roku 1892. Zámek dvakrát vyhořel, prvně v roce 1827 a poté v roce 1857. Při obnově zámku v empírovém slohu zůstalo původní vnitřní uspořádání, ale jižní průčelní fasáda byla provedena ozdobněji. Středem prochází rizalit o něco vyšší než vlastní budova, s pilířovitými arkádami v přízemí, sloupy v patře a zakončeny tympanonem s oválným oknem uprostřed.  

Za II. svět. války prodala tehdy rozvedená Matylda Beniesová zámek Svazu německé mládeže (Hitlerjugend). Po válce zde bylo školící střediško Českého svazu mládeže, posléze až do roku 1990 byl zámek v majetku Čsl. Armády. V tomto roce byl předán obci Klecany, která jej v roce 1992 prodala Ing. Toupalíkovi z Brna. Ten se však o zámek nestaral, takže v roce 2003, kdy ho koupil Jens Beckhäuser připomínal ruinu. V současné době je zámek plně zrestaurován a slouží jako sídlo majitele. 

Zámek se stal třikrát obětí ohně - v roce 1827, 1857 a 1924. Původní tvrz byla trojkřídlá, hlavní jižní průčelí bylo dvoupatrové. Dnes je zámek tvořen čtyřmi křídly kolem nádvoří s průčelním rizalitem (část stavby pravoúhle nebo cylindricky předstupující po celé výšce budovy). Celý zámek prošel složitým stavebním vývojem, o kterém však nemáme dostatek informací. Současná podoba vznikla po požáru v roce 1924. V novoempírovém slohu byla navržena Kašparem Předákem. Ve štítě zámku je umístěn nápis Magno Millenio Invenio Viam (MMIV) - nacházím cestu do velkého tisíciletí. 

Vzpomínka stará přes 260 let

Dne 28. srpna L.P. 1754 poctila Marie Terezie svou návštěvou hraběte Josefa Filipa Gallase na klecanském zámku. Marie Terezie arcivévodkyně rakouská, královna uherská a česká, celým jménem Marie Terezie Walburga Amálie Kristýna (1717 - 1780) byla jedinou vládnoucí ženou na českém trůně. 

Marie Terezie připravila poddaným tyto reformy:

- reformy v oblasti správy státu - česká a rakouská dvorská kancelář byly zrušeny a na místonich vytvořeny nové - společné 

- samostatně byla organizovaná soudní moc, změněn trestní zákon ve smyslu sjednocení rakouského a českého práva, zrušeno právo útrpné

- roku 1747 byl proveden soupis poddanské půdy , tzv. tereziánský katastr

- od roku 1753 bylo zavedeno periodické sčítání obyvatelstva, číslování domů, příjmení

- reformy v oblasti hospodářské - zakládány byly manufaktury (plátenické, sklářské)

- rozvoj nově nastal v bavlnářství a kartounkách

- zavedena byla společná tolarová a zlatková měna (1 tolar = 2 zlatý, 1 zlatý = 60 krejcarů)

- zavedena povinná školní docházka od 6 do 12 let

Marie Terezie byla na svou dobu i výjimečnou matkou. Údajně sama dohlížela např. na to, aby si její děti před spaním čistily zuby. Zlí jazykové však neopomenou zdůraznit, že Marie Terezie také vynikala až nezřízenou chutí k jídlu. Traduje se, že když už si její osobní lékař nevěděl rady, jak ji přimět k nutnosti střídmosti v jídle, nechal od lokaje přinést kbelík, vhodil do něj od všech jídel ze slavnostní hostiny jednu porci a vše zalil pivem, vínem, likérem a kávou. Výsledek ukázal panovnici s dovětkem: "Takhle to teď vypadá v žaludku Vašeho Veličenstva. Požehnanou dobrou chuť." Zda tento výchovný prostředek zabral není zcela jasné, neboť panovnice v 55 letech ztloustla natolik, že v Schönbrunnu údajně byla z patra spouštěna kladkostrojem.